Chcete spolupracovat s AU FRRMS?

Můžete se zapojit jako:

Rozhovor s novým proděkanem pro pedagogiku Mgr. Ondřejem Mockem, Ph.D.

1. 2. 2017 - Julie Kubicová, Patrik Jetelina

První únorový rozhovor jsme natočili s novým proděkanem pro pedagogiku Mgr. Ondřejem Mockem, Ph.D. Hodně jsme se nasmáli a Patrik zjistil, že proděkani jsou úplně normální lidi a možná se ho i přestal bát :) Není možné ho uplatit, ale má slabost pro koláče, záviny a podobné dobroty. Jako malý kluk chtěl být astronautem, později chtěl studovat astrofyziku a maturoval z matematiky. Až v maturitním ročníku zjistil, že FSS je to, co hledá. 

Máte pocit, že se vám děje bezpráví? Dostali jste známku, která neodpovídá vašim znalostem? Byly v testu otázky mimo sylabus předmětu? Neváhejte se na něj obrátit. Pokud může, pomůže. Pro našeho proděkana totiž nic není problém.  #noproblem 

Jaký nejlepší dárek jste letos dostal od Ježíška?

Ponožky jako každý rok.

 

Jaká je Vaše oblíbená píseň?

MIKA – Happy ending.

 

Oblíbený herec.

Colin Firth.

 

Oblíbený  seriál.

Glee a Hra o trůny.

 

Oblíbené jídlo.

Řízek s bramborovým salátem.

 

Oblíbený drink.

Bloody Mary.

 

Kapitán Amerika nebo Iron Man?

Iron Man.

 

Vysněná dovolená?

Někde v teple, u moře, v luxusním hotelu. Třeba na Maledivách.

 

Nedávno jsme Vás mohli vidět v České televizi. Měl jste trému?

Nebyl jsem tam poprvé, v televizi se objevuji už rok a půl. Tím pádem nemám tak velkou trému jako poprvé, většinou se objeví deset sekund před samotným živým vstupem.

 

Takže to není tak, že byste před tím nespal a bylo Vám špatně?

Rozhodně nejsem ten typ, který samou nervozitou nespí a nejí. Když jsem tam byl poprvé, tak jsem celý den studoval různé materiály, protože nikdy nevíte, na co se Vás zeptají. Ale dnes už se na vysílání nijak speciálně nepřipravuji. Do studia vždy chodím dříve a čekám, až na mě přijde řada. Ve chvíli, kdy na mě ve studiu míří kamera a vím, že to bude za třicet sekund, za dvacet, za deset, tak adrenalin stoupá. Ale že  bych z toho nespal? To v žádném případě.  

 

A budeme Vás teď v vídat v televizi častěji?

To záleží na tom, jak rychle a problematicky Velká Británie vystoupí  nebo nevystoupí z EU. (smích) Nemyslím si, že to bude o moc častěji.

 

Může se stát, že britský parlament odmítne Brexit?

Teoreticky se to stát může, ale osobně si myslím, že se to nestane.

Po tom všem, co se za posledního půl roku stalo si nemyslím, že by byl parlament proti.

 

A jaký je Vás osobní názor na britskou premiérku Theresu May?

Přiznám se, že vnitřní politiku Velké Británie nesleduji až tak podrobně. Zajímá mě spíše evropská část britské politiky. Myslím si, že její pozice je velmi složitá, ale zatím to zvládá poměrně dobře.

 

Jaké je v současnosti postavení Velké Británie ve světě?

To je docela zajímavá otázka. Británie má historicky dobré postavení ve světě, což je pozůstatek z doby, kdy byla koloniální velmocí. Je to významná a ekonomicky silná země. Myslím si, že její význam v první chvíli po vystoupení z EU poklesne. Otázka je, jak se Británie zachová. Může navázat nějaké globální partnerství. Theresa May říkala, že by chtěla „global Britain“. Otázka je, jestli se jí to povede a jestli budou Britové schopni konkurovat těm společenstvím, která vznikají všude ve světě. Latinská Amerika má svoje sdružení, stejně tak Asie, země Pacifiku, atd. Regionalizace, ať se na světě podíváte kamkoli, funguje.

 

Může takhle malá země obstát ve světové konkurenci?

Teoreticky může, ale to ukáže až čas. Otázka je, co znamená obstát. Obstojí tím, že nezbankrotuje? Asi obstojí. Ale jestli jí vystoupení z EU pomůže se rozvíjet stejně rychle jako ostatním zemím ve světě, to nevím. Bude velmi záležet na tom, jaké podmínky si VB stihne vyjednat a jakým směrem se vydá. 

 

Jakou roli v tom hraje Skotsko? Je možnost, že Skotsko vytvoří samostatný stát, reálná?

Když v roce 2014 proběhlo referendum o nezávislosti Skotska, tak jsem měl za to, že to reálné není a Velká Británie  musí zůstat velká. Ale pravděpodobnost vzniku samostatného Skotska stoupla. Skotové se cítí být daleko více Evropany než Angličané. Nevím, jestli je to jen z ekonomických důvodů nebo hraje roli i určitý odpor k Angličanům, proti kterým se historicky vždycky trochu stavěli do opozice.

 

Může Skotsko nějakým způsobem spolupracovat s EU a zároveň zůstat ve VB?

To určitě nejde, pro EU je partnerem vždycky stát.

 

Jaké zajímavé práce v současné době vedete?

Žádnou speciálně zajímavou práci teď nemám, jsou to spíše standardní témata o evropské politice a EU. Ale mám vypsané jedno velmi zajímavé téma, a to je Analýza Eurovize, zda se jedná o geopolitiku, či je to opravdu pěvecká soutěž. Bohužel se zatím nikdo na toto téma nepřihlásil.

 

A nejlepší práce, kterou jste vedl?

To je velmi těžké. Ale pokud bych měl vybrat jednu, pak nejlepší práci, kterou jsem tady na fakultě vedl, napsala Zuzka Hudečková. Naučila se systém obsahové analýzy a zkoumala předvolební programy stran do voleb Evropského parlamentu. Kódovala různé věty, které se v těch programech objevují. Je to poměrně složitá metoda a udělala velký kus práce.

 

Podílíte se v současné době na nějakém výzkumu?

Aktuálně se na žádném výzkumu nepodílím. V prosinci mi skončil projekt na Masarykově univerzitě, který mi dobíhal ještě z doktorátu. Skončila mi také IGA (Interní grantová agentura Mendelovy univerzity), teď mám schválenou druhou, ale nic velkého zatím neplánuji. Mimo jiné i proto, že moje nová funkce proděkana pro pedagogiku je časově velmi náročná. Nicméně bych se v budoucnu rád do nějakého výzkumu opět zapojil.

 

Plánujete nějaké úpravy týkající se státních závěrečných zkoušek?

Jedna z vizí pana děkana byla reforma státních závěrečných zkoušek. Takže ano, plánujeme změny. Státnic, které nás čekají příští týden (pozn. rozhovor jsme nahrávali 27. 1. 2017) se to nedotkne. Na lednovém kolegiu děkana jsme diskutovali o možných úpravách zkoušek. Už teď je více či méně jasné, že se budou zpřesňovat okruhy témat. Budou se lehce měnit otázky v návaznosti změny, které proběhly v některých předmětech. Zvažujeme i možnost, že se otázky budou losovat a studenti budou mít čas si připravit odpověď na „potítku“. Ale nic z toho ještě není rozhodnuto. Chce to hlubší debatu na fakultě.

 

Do jakých aktivit se zapojujete nebo jste se zapojil v rámci Akademické unie FRRMS (dále jen AU)?

Zapojil jsem se do akademických debat, které jsem částečně inicioval. Doufám, že poběží i v dalším semestru. Přiznám se, že v současné době mi moc času na aktivity AU nezbývá. Rád bych byl Akademické unii partnerem a prostředníkem pro styk s vedením fakulty. Chci AU podporovat ze své funkce proděkana. A jako hráč se pravidelně a rád účastním kvízů.

 

Co máte na AU nejraději?

Ty nadšené lidi.

 

Co Vás motivovalo ke vstupu do AU?

Už jako student jsem se zajímal o akademické dění. Na Masarykově univerzitě, jejímž jsem absolventem, studijní spolky končí absolutoriem. Poté se můžete zapojit do klubu absolventů. Na AU se mi líbí, že se můžu zapojit, i když jsem akademik. Jsem roven studentům, což je skvělé. To, že jsem ukončil studium a jsem „na druhé straně“, ještě neznamená, že mě nebaví rozvíjet studentské aktivity.

 

Co nového jste se o sobě dozvěděl díky členství v AU?

Že jsem duší stále mlád :) 

 

Na který zážitek v AU nikdy nezapomenete?

Na poslední vánoční večírek!

 

Co byste doporučil těm, kteří uvažují o členství?

Spolková činnost je podle mě velmi dobře investovaný čas, protože si vyzkoušíte věci, ke kterým se jinak nedostanete, to Vám ale řekně každý. O čem se ale tak nemluví je, že navážete partnerství a přátelství se spoustou lidí. Ačkoli to tak nevypadá, tak VŠ je poslední příležitost, kdy můžete získat opravdové přátele, protože pak už to nikdy není ono. Ve spolcích vás nepojí jenom studium, ale i společné zájmy a můžou z toho vzniknout přátelství, která vás budou provázet po zbytek života. A to přeci není vůbec špatné.

 

 Jaký je Váš názor na udělování výjimek, ať už se jedná o výjimky z počtu kreditů potřebných na postup do dalšího semestru nebo navýšení registračních poukázek, když dojdou? Neměla by se nastavená pravidla dodržovat? 

Výjimky nejsou vždy jen o nepoctivých studentech, udělují se  z celé řady důvodů. Například v lednu nám kolaboval systém při odevzdávání závěrečných prací. Tudíž jsme studentům, kterých se to týkalo, udělili výjimky, aby mohli práce nahrát znovu. Takže část výjimek je spíše technického rázu.

 

Mně jde spíš o ten typ výjimek, kdy studentovi chybí čtyři, pět kreditů pro postup do dalšího semestru a přesto je tomuto studentovi umožněno pokračovat ve studiu.

Nejsem si jistý, jestli jsem v tomto navázal na paní profesorku Živělovou, ale zavedl jsem tvrdší způsob posuzování studijních výjimek. Tvrdší v tom smyslu, že těch výjimek nechci udělovat mnoho. Na druhou stranu jsem rád, že systém výjimky umožňuje. Studium by nemělo být něco, co vám zničí život v případě, že se vám v životě stane něco závažného. Může se jednat o zdravotní, rodinné nebo jiné důvody. Systém není neomylný a na základě odůvodněné žádosti je možné studentovi něco prominout nebo mu pomoci. Osobně nejsem zastáncem udělování velkého množství výjimek. Měl by v tom být řád a logický smysl.

 

Takže plánujete omezit udělování velkého množství výjimek?

Nemůžu říct, že by tady bylo velké množství výjimek. Rozhodně plánuji zavést systém, který bude odůvodněný a odůvodnitelný. Pokud někdo žádá například o zrušení třetího zápisu předmětu, což je na zvážení děkana, respektive mně svěřené pravomoci, tak tam jsem rozhodl už dvakrát a jen na základě logicky strukturované odůvodněné žádosti. Jednalo se o kombinaci osobních a zdravotních problémů. Nešlo o to, že by tito studenti nestudovali řádně, a tak si zažádali o další zápis. Tomuto bych rád zamezil.

 

Děkuji za rozhovor.

Není vůbec zač. Já děkuji.