Chcete spolupracovat s AU FRRMS?

Můžete se zapojit jako:

Rozhovor s proděkanem pro vědu a výzkum prof. MVDr. Ivo Pavlíkem, CSc.

22. 2. 2017 - Julie Kubicová, Michal Hořínek, Patrik Jetelina

Zajímá vás věda a výzkum a rádi byste se zapojili do nějakého školního projektu? Právě proto jsme pro další rozhovor vybrali proděkana pro vědu a výzkum prof. MVDr. Ivo Pavlíka, CSc. Dočtete se, jaký je jeho oblíbený film, jaké jsou jeho koníčky a čm se v současné době zabývá. A jestli mu chcete udělat radost, kupte mu mléčnou čokoládu!

Oblíbený film:

Sexmise. (pozn. red. Kdo tento polský skvost neviděl, o hodně přišel!)

Oblíbená sladkost:

Nejraději mám mléčnou čokoládu.

Jakými cizími jazyky mluvíte?

První cizí jazyk, který jsem se učil, byla němčina, druhý ruština a třetí angličtina. Zkoušel jsem se naučit i španělsky, ale nevytrval jsem.

Nejoblíbenější den v roce? Vánoce, narozeniny, konec akademického roku?

Já se raduji každý den, protože každý den je krásný

Nejkrásnější místo, na kterém jste byl?

Havajské ostrovy.

Kam chodíte relaxovat?

Domů. V zimě si čtu rád, zajímám se např. o řeč lidského těla. V létě jezdím na kole a chodím do přírody.

Jaká je Vaše Alma mater?

Dříve to byla Vysoká škola veterinární, dnes ji znáte pod názvem Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Proč jste se rozhodl studovat právě veterinu?

Jsem synem veterináře, tatínek mě inspiroval. Původně jsem chtěl být dětským lékařem. Postupem času jsem se začal zajímat o ptactvo, jsem mimo jiné i ornitolog. Uvědomil jsem si, že kdybych byl lékařem, nemohl bych se ornitologii tolik věnovat. Myslel jsem si, že když půjdu studovat veterinární medicínu, tak se dostanu k nemocem ptactva a následně k ornitologii.

Jste proděkanem pro vědu a výzkum. Jestliže má student chuť zapojit se do výzkumu a přijde s vlastním nápadem, může se na Vás obrátit? Pomůžete studentovi s realizací výzkumu?

Ano, pomohu. Student za mnou může přijít kdykoli. Je potřeba zajistit mu školitele a následně je možné podat projekt IGA (Interní grantová agentura). Studenti se mohou rovněž zapojovat do výzkumů, které už probíhají v rámci různých řešených projektů. To se mimo jiné již v některých případech děje.

Nedávno jste poskytoval rozhovor pro rádio Petrov. Měl jste při živém vysílání trému?

Ano, měl jsem trému. Byl to můj první rozhovor v rádiu a bylo to velmi nezvyklé.

Už jste dřív nějaký rozhovor poskytoval?

Ano, například pro Českou televizi či jiná média. Ale vždy jsem byl připraven na komplexní vystoupení. V rádiu Petrov to byla pouze řeč a to mě trochu zaskočilo.

Odkud vzešel nápad na výzkum mykobakterií v jeskyních CHKO Moravský kras?

Před třemi roky jsem začal pracovat zde na fakultě a kolegové z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů mě přizvali na své výjezdy se studenty. Navštívili jsme Školní zemědělský podnik v Žabčicích a následně jsme jeli do Moravského krasu, respektive do Školního lesního podniku Křtiny. K mému velkému překvapení byla součástí tohoto výjezdu i návštěva jeskyně Výpustek. V jeskyni mě napadlo, zda se tam nevyskytují někteří patogeni – např. mykobakterie, jejichž výzkumem jsem se dříve zabýval. To byl vlastně prvotní impulz.

Jakého nejzajímavějšího výzkumu jste se zúčastnil?

Nejzajímavější výzkum, který jsem zažil, je právě probíhající výzkum v jeskyních. Je to první výzkum, kde se nezabývám vztahem patogen a potenciálně nemocné zvíře nebo člověk. Náš tým se zabývá šířením těch původců z úplně jiných pohledů. Riziko onemocnění člověka je v tomto výzkumu až druhotné. Prvotní je studovat ekologii mykobakterií a to dává výzkumu nový rozměr, který jsem dosud nezažil.

Čím je pro Vás Moravský kras tak výjimečný? Co Vás tam zaujalo?

Moravský kras mě zaujal proto, že ho máme „za domem“. Dřív jsem hodně cestoval po světě a neustále jsem hledal nové zážitky všude možně, jen ne ve svém okolí. A najednou jsem zjistil, že tu máme krásný přírodní útvar, který Brňáci často neznají. Věřím tomu, že ani mnozí studenti z naší fakulty v Moravském krasu dosud nebyli. A přitom je to úžasný jeskynní systém, jakých v Evropě není mnoho.

Některé z objevených mykobakterií jsou schopné požírat zbytky léků ve vodě. Jak je možné využít tento objev v budoucnu?

To zatím nevím. Ale vím, že jsou místa, kde je těchto mykobakterií mnoho. V Moravském krasu pozorujeme, že jsou určitá místa, kde jsou velmi příhodné podmínky pro jejich přežívání. V těchto podmínkách mají význam při odstraňování kontaminujících látek z prostředí. Ve světě se mykobakterie využívají k průmyslovému čištění vod a sedimentů od ropných produktů. Jsou to jedny z mála bakterií, které jsou schopné ropná znečištění likvidovat. A například v Číně mají technologie na odstraňování pesticidů pomocí mykobakterií, to znamená chemických látek používaných v zemědělství. U nás nic takového nemáme a zatím si neumím představit, jak by se to dalo realizovat.

Myslíte, že by tyto objevené mykobakterie mohly likvidovat zbytky hormonální antikoncepce ve vodě? Čistírny odpadních vod to zatím nedokážou.

To je velký problém, který se v budoucnu bude ještě zhoršovat. Technologie na úpravu pitné vody nejsou na tyto kontaminanty připravené. Kdyby úpravny vod měly zavést technologie na odstraňování těchto látek a dalších reziduí farmak, tak by to snad bylo možné přes různé uhlíkové filtry a podobně. Zavedení takových technologií by ale neskutečně zdražilo pitnou vodu. U mykobakterií schopnost nějakým způsobem odbourávat rezidua hormonální antikoncepce zatím nebyla popsaná. Neříkám, že to není možné, ale zatím se tím nikdo nezabýval a nejsou o tom publikace.

Které jeskyně mimo ČR jste navštívil a které se Vám nejvíce líbily?

Nejvíce se mi líbí ty v Moravském krasu. Měl jsem možnost navštívit jeskyně ve Slovinsku a v Mexiku, které jsou nepoměrně větší, než u nás. Jsou ohromující, kdežto jeskyně Moravského krasu jsou krásné.

Děkuji za rozhovor.

Rádo se stalo.