Chcete spolupracovat s AU FRRMS?

Můžete se zapojit jako:

Rozhovor s novým děkanem FRRMS Ing. Jiřím Schneiderem, Ph.D.

25. 12. 2016 - Julie Kubicová, Michal Hořínek

Ježíšek naděloval všude. Vánoční dárek od našeho týmu je exkluzivní rozhovor s novým děkanem naší fakulty. Chcete vědět, jak rád tráví volný čas, co by chtěl najít pod stromečkem a jaké změny chystá pro studenty? Čtěte! 

Jaké jsou Vaše koníčky?

Na koníčky v současné době nemám moc času. Patří mezi ně hlavně fotografování, příroda, cestování, čtení, hudba.

Jaká hudba?

Mám velmi široký záběr. Kdysi jsem začínal na folku a tvrdém rocku, ale postupem času člověk najde další hudební styly.

Jak nejraději trávíte volný čas?

Nejlépe s těmi koníčky. To znamená na dovolené, ačkoli nevím, kdy jsem ji měl naposledy. Někde v přírodě, cestováním, chozením po lesích, po krajině, fotografováním.

Která žena je podle Vás nejkrásnější?

Moje žena, samozřejmě.

Říká se, že kolika jazyky mluvíš, tolikrát jsi člověkem. Kolikrát vy jste člověkem?

Mluvím česky, anglicky, slovensky, rusky. A taky umím pár slov španělsky a německy.

Jaký je Váš oblíbený vánoční film? Na co se každý rok těšíte?

Vánoční film? Určitě Láska nebeská. Tento film mám opravdu rád.

Kam byste se v Brně vydal, kdybychom se měli setkat „na Priglu“?

Na přehradu.

Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Čím bychom Vás mohli uplatit?

Segedinský guláš je dobrá věc.

Tragédie nebo komedie?

Komedie.

Jste vůdčí typ?

Snažím se. Doufám, že jsem spíše ten typ, který vede především svým příkladem.

Někteří studenti oceňují Vás osobní přístup ke studentům. Plánujete tento svůj postoj zachovat i nadále?

Samozřejmě. Chtěl bych, aby se rozvíjela další spolupráce se studenty z hlediska propojení vědy a výzkumu.  Opravdu mi záleží na tom, aby se zvyšovala sounáležitost studentů i absolventů s fakultou.

Co Vás na učení nejvíce baví a těší?

Ten moment, kdy vidím, že studenti mají o předmět zájem a, možná trochu sobecky, že se mi ten zájem podařilo probudit.

Co Vás přimělo k tomu se přihlásit do výběrového řízení na post děkana Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií?

Těch věcí je celá řada. Byla to právě snaha rozvíjet naše obory a získat větší renomé pro fakultu. Chtěl bych, aby si v momentě, kdy kamkoli cestujeme nebo potkáme naše absolventy, mohl každý naší fakulty vážit na základě jejích výsledků. A když se na to podívám z pohledu potenciálních partnerů, tak aby měli na základě těchto výsledků zájem o navázání spolupráce s námi. To znamená pomoct tomu, aby mechanismy, kterými se fakulta rozvíjí, fungovaly i trošku samospádem na základě našich výsledků.

Jak probíhalo předání funkce děkana?

Probíhalo v poklidu po vzájemné domluvě s panem profesorem Gregou. Počítám s tím, že od něj určitě budu potřebovat nějaké rady nebo informace i teď, kdy jsem děkanem já. Pořád běží hodně aktivit, které začaly již v jeho funkčním období a myslím si, že bude potřeba vzájemná spolupráce.  

Jaké hlavní změny plánujete na naší fakultě?

Není to tak, že bych z černé udělal bílou. Půjde spíše o rozvoj aktivit, které tady nebyly úplně preferovány nebo se jim nevěnovala taková pozornost. Z mého pohledu se jedná zejména o navázání spolupráce s praxí, ať už jde o výzkum nebo v rámci výuky. Děláme aplikované obory a jak regionální rozvoj, tak zahraniční studia nám skýtají opravdu široký prostor pro to, aby práce, které děláme, byly užitečné pro nějakou cílovou skupinu. Užitečné pro nás, akademické pracovníky, z hlediska výsledků, které potřebujeme publikovat, a užitečné i pro studenty, kteří budou získávat nejen nové poznatky a zkušenosti, ale koneckonců i zářezy do svých odborných CV.

Jaký je Váš názor na Akademickou Unii?

Samozřejmě znám její práci. Je to pro mě velmi důležitý ukazatel studentského zájmu o fakultu a o to, jakým způsobem ji dále rozvíjet. V současné době, kdy jednám na univerzitní úrovni s našimi kolegy s ostatních fakult, tak mě maximálně těší, že znají práci Akademické unie, zejména co se týká PR. Velice často ztratí i pochvalné slovo na její stranu. Z mého pohledu je Akademická unie dalším partnerem pro to, aby fungovala spolupráce mezi fakultou a jejími zaměstnanci, aktivitami a studenty. Chci se dále bavit o tom, jakým způsobem budeme tuto spolupráci rozvíjet. Byl bych nerad, aby Akademická unie musela suplovat nějaké nedostatky fakulty, protože by cítila, že je to potřebné. Budoucnost vidím opravdu spíše ve spolupráci studentů a v jejich zapojení. 

Které z činností AU se Vám nejvíce líbí?

V tomto momentě je asi nejdůležitější aktivitou, kterou každý vidí, působnost z hlediska rozšiřování povědomí o fakultě. Ať už mezi studenty, tak i mezi potenciálními studenty - cílovou skupinou středoškoláků. Toto určitě vnímám nejintenzivněji a budu velmi rád, když se nám bude společně dařit budit zájem u studentů o organizační spolupráci. Určitě budeme hledat společnou řeč tak, aby se rozvíjela i spolupráce na praktických věcech. Byl bych rád, kdyby v rámci zvýšeného zájmu o fakultu, chodilo vícero studentů na akademickou obec.

Na mimořádném zasedání Akademického senátu v říjnu byla nadnesena problematika vydávání víz pro studenty z Ghany. Jaká je současná situace a znamená to pro fakultu problém?

Toto je pořád ještě v řešení. Každá takováhle záležitost určitě je problém, to je bez debaty. Snažíme se samozřejmě hledat i další možnosti, abychom nebyli zaměření tak dominantně na Ghanu. Byť samozřejmě máme studenty z vícero zemí, ale ten poměr je tam celkem zřejmý. Takže ten problém je spíš v tom, že ta Ghana je pro nás dominantní partner. Ale ty cesty nehledá jenom fakulta nebo univerzita, toto je celkový problém a není jenom tady. Je to na velvyslanectví v Ghaně, je to i jinde. Zkrátka se hledají cesty, jak to odstranit.

Ze kterých zemí byste chtěl získávat nové studenty samoplátce?

Pro nás je určitě zajímavý Balkán, jmenovitě třeba Srbsko. Momentálně se snažíme rozvíjet spolupráci s Ázerbájdžánem. A další významnou oblastí je pro nás Latinská Amerika. Na druhé straně chci zdůraznit, že můžeme hledat cesty, jak se zatraktivnit i pro studenty z Evropské unie, protože by to pro ně i pro nás bylo daleko jednodušší. Můžeme hledat cílové regiony, ale neměli bychom se rozkročit moc doširoka, abychom to všechno zvládali.

Jaké vlastnosti a schopnosti by podle Vás měl mít děkan?

Na to bych mohl odpovídat docela dlouho. Určitě by měl znát manažerské zásady řízení takovéto instituce a orientovat v problematice z organizačního hlediska, měl by chápat potřeby ostatních skupin. To znamená, že v momentě, kdy jsem z environmentalistiky, tak nebudu řešit jenom environmentalistiku. Dále by se měl umět pohybovat i v univerzitním prostředí, protože nejsme jen fakulta, jsme součástí univerzity. To znamená komunikovat i s ostatními děkany, s ostatními orgány, s rektorátem a podobně. Měl by mít určitě zájem fakultu dále rozvíjet. To je docela důležitý motor k tomu, aby se rozvíjely všechny části fakulty tak, jak mají.

Které předměty budete i nadále vyučovat?

To je otázka spíše na vedoucí Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů, ale předpokládám, že ten rozsah bude menší.

A bude Vám učení chybět?

Samozřejmě, že mi bude chybět. Koneckonců, chystal jsem hodně předmětů úplně od začátku. Je to taky věc, která člověka obohacuje a umožňuje mu neustále si zachovávat odborný přehled. Ale předpokládám, že budu s kolegyněmi a kolegy z našeho ústavu na výuce nějakou formou dál spolupracovat.

Je něco, co Vás na této funkci děsí?

Děsí je silné slovo. Neřekl bych, že mě něco děsí.

Takže to vnímáte spíše jako výzvu?

Vnímám to rozhodně jako výzvu a samozřejmě to vnímám jako obrovskou zodpovědnost. Kdyby na té funkci člověka něco děsilo, tak by do toho jít neměl. Vnímám i to, že jsou tady věci, které jsou komplikované a náročné, ale neřekl bych, že mě děsí.

Jaký byl nejsilnější zážitek ve Vašem životě?

Narození syna. To se asi nedá s ničím srovnat.

Jaký dárek pod stromečkem by Vás nejvíce potěšil?

Složitá otázka. Přiznám se, že jsem o tom úplně neuvažoval. Vždy jsem rád za to, co dostanu. Ale kdybych měl možnost vybrat si cokoli, a nebylo by to více času, tak jakékoli foto vybavení mě vždy potěší.  

Co je podle Vás největší slabinou českého vysokého školství?

Nedostatek financí. Typickým příkladem jsou třeba doktorandi, protože je to nová krev, kterou bychom si měli hýčkat a získávat. V současnosti jim můžeme nabídnou pouze nízká stipendia. To je jenom jeden z příkladů. Finance jsou určitě největší slabinou, tam je jednoznačně mezera a projevuje se to prakticky ve všem.

Jaké hlavní změny přinese fakultě novela Zákona o vysokých školách?

Těch změn je celá řada, souvisí s fungováním celé univerzity. Jsou to změny, které se týkají statutu vysoké školy. Od institucionálních akreditací až po garanty programů. Jedná se  změny v celkovém nastavení toho, jakým způsobem vysoká škola nebo fakulta bude fungovat.

Po fakultě se poslední dobou rozšířila fáma, že oboru regionální rozvoj končí akreditace. Mohl byste tuto šeptandu uvést na pravou míru?

Regionálnímu rozvoji akreditace nekončí, měli jsme o ni zažádáno. Protože byl nově zřízen Národní akreditační úřad a začala platit novela VŠ zákona, tak se veškeré akreditace prodloužily do roku 2019. Do této doby máme schválenou akreditaci regionálního rozvoje pro bakalářské i magisterské studium. Půjde o to, abychom ji zase získali a podařilo se nám ji dostat pod zmíněné institucionální akreditace. Tím pádem by o akreditacích do značné míry rozhodovala univerzita.

Děkuji Vám za rozhovor.

Potěšení na mé straně.

Rozhovor s panem děkanem jsme rozdělili do dvou částí. Druhou část  - videorozhovor - přinášíme právě zde.