Mendelova univerzita v Brně 

Rozhovor s Mgr. Martinem Hrabálkem, Ph.D.

8. 11. 2016 -

Oblíbený film: Forrest Gump

Oblíbený herec: Russell Crow

Oblíbená herečka: Angelina Jolie

Oblíbená kapela: Audioslave

Oblíbený alkohol: pivo

Oblíbené nealko: mangový džus

Oblíbený sport: volejbal a spousta dalších, ale volejbal asi nejvíc

Jak nejraději trávíte volný čas?

Četbou.

Kam jezdíte na dovolenou?

Všude možně. Buď po Česku anebo někam do zahraničí.

Nemáte nějakou oblíbenou destinaci, kam se rád vracíte?

Karibik, ale tam se nedostanu tak často, jak bych chtěl.

Jakou hudbu posloucháte?

Poslouchám v podstatě všechno, docela často hip hop anebo tvrdší rock.

Chodíte do divadla?

Rád.

Tragédie nebo komedie?

Komedie.

Kdybyste si mohl vybrat jakékoli místo na světě, kde byste mohl žít, kde by to bylo?

Já jsem spokojený tady, jsem přesvědčený o tom, že chci žít v Česku.

Co je podle Vás největší slabinou českého vysokého školství?

Nedostatek financí.

Takže jste pro zavedení školného, aby si studenti alespoň částečně hradili své vzdělání?

Jsem pro zavedení školného v omezené míře. Školné by rozhodně nemělo být vysoké, dejme tomu pět tisíc korun za semestr. Ale moje osobní přesvědčení je, že kdyby bylo zavedeno, tak školám by to pomohlo, měly by další příjem a věřím tomu, že studenti by si pak vzdělání víc vážili.

Sledujete debatu kandidátů na post prezidenta Spojených států amerických?

Docela intenzivně.

Koho byste v tomto úřadě viděl raději a proč?

Já bych tam nejraději neviděl ani jednoho z nich. Pokud si musím vybrat z těchto dvou, tak Hilary Clinton.  Ale rozhodně by to nebyla moje volba. Vnímám ji velmi negativně.

Když už jsme u těch prezidentů, máte nějakého osobního favorita, který by mohl nahradit Miloše Zemana ve funkci prezidenta ČR?

Na tuhle otázku je ještě velmi brzy. Moc takových lidí tady nevidím. Rozhoduji se, až vidím jména kandidátů a nesnažím se vytvářet si ideálního kandidáta, protože pak kandidovat vůbec nemusí a skutek utek.

Jak hodnotíte sedmý ročník konference RESPO, která proběhla na naší fakultě? Dojmy, účast oproti minulým ročníkům.

Za mě musím říct, že to bylo velmi fajn. Mně se konference líbila a myslím si, že stejně tak lidem. Ohlasy byly pozitivní.

Co říkáte na vítězství hnutí ANO v krajských volbách a na výsledky posledních voleb celkově?

Já se přiznám, že hnutí ANO moc nemusím. Považuji toto hnutí za populistické, bez konkrétního programu a v konečném důsledku může být toto uskupení i určitým způsobem nebezpečné. Takže mně to určitě radost neudělalo.

Proč podle Vás lidé volí Andreje Babiše?

Jsem přesvědčený, že je to z určité deziluze z tradičního politického establishmentu, který u nás fungoval od devadesátých let. Je to obdobná situace, jako když se objevily Věci veřejné, které se později rozpadly zevnitř. Andrej Babiš je schopný tento směr udržet za podpory médií. Není vyloučené, že další parlamentní volby vyhraje a může se stát premiérem. Ale pokud se bavíme o vysněných politicích, tak Andrej Babiš rozhodně není můj vysněný politik.

Váš názor na vedení města Brna?

Myslím si, že město Brno funguje. V tuto chvíli nejsem schopen říct erudovaný názor na konkrétní lidi a mám trošku problém s určitými excesy, jako třeba někdy u Žít Brno, ale město jako celek funguje dobře. Je to příjemné místo k žití.

Co si myslíte, o „boomu“ proti islámských uskupení, která u nás vznikla v návaznosti na uprchlickou krizi, přestože u nás takřka žádní uprchlíci nejsou?

To je velmi složitá otázka a odpovědět na ni by trvalo velmi dlouho. U nás je to strach z něčeho neznámého. Na druhou stranu, boom. Naprostá většina proti muslimských hnutí zcela selhala. Když se podíváme na výsledky krajských voleb, jediný kdo se drží je Tomio Okamura, který ale operuje i například s negativním postojem k Evropské Unii. Nejsem přesvědčen o tom, že by proti islámské hnutí mělo úspěch. Když se podíváme na Konvičku, tak ten už je trošku za zenitem.

U nás to skončilo neúspěchem, ale co třeba situace v Německu?

V Německu už je to složitější. Do značné míry za to podle mě může nespokojenost s politikou a nemusí to být čistě jenom kvůli migraci. Migrační a proti islámské otázky s tím samozřejmě také souvisí, ale existuje celá řada motivů, proč lidé podporují AFD.

V poslední době se hodně diskutuje o udělování státních vyznamenání. Co si o myslíte o přístupu prezidenta Zemana? (pozn. rozhovor se odehrál 27.10.2016)

Z mého pohledu je to naprosto špatně. Takhle by ten proces vypadat neměl.

Jak vnímáte to, že představitelé státu diktují členům vlády, jestli se můžou nebo nemůžou setkat s Dalajlámou?

Vláda může razit nějakou politiku, ale ten výstup - dopis čtyř - považuji za velmi nešťastný. Je to ohnutí páteře, v konečném důsledku k tomu určitě došlo na nátlak z čínské strany. Víme, že se velvyslanectví ohradilo, důsledkem toho byl právě dopis čtyř, který ale napsal Zaorálek. Takže v tom do značné míry bylo zainteresováno i Ministerstvo zahraničí.

A co si myslíte o argumentu, že čínské investice jsou pro Českou republiku velmi důležité, když ve skutečnosti jsou čeští investiční partneři úplně jinde?

Do budoucna je nutné se směrem k Číně dívat, protože jejich ekonomika roste a bude významná. Je důležité, abychom s ní nějakým způsobem spolupracovali. Nicméně, neměli bychom zavírat oči nad tím, jaký čínský režim opravdu je. Nebudu adorovat Číňany jenom proto, že s nimi chci navázat ekonomickou spolupráci. Když se podíváme třeba na německou zahraniční politiku, tak je daleko vyváženější. A přitom Němci jsou největším čínským obchodním partnerem v Evropě. Když Německo jedná s Čínou, tak do tohoto dialogu dokážou zahrnout i otázky lidských práv. Mám pocit, že ze stávající zahraniční politiky ČR se vytratila lidsko-právní agenda. Je to škoda, protože tohle je něco, čím Česká republika může být zajímavá v mezinárodním prostředí. Prošli jsme si demokratickou transformací a tuto zkušenost můžeme předávat dál. V mezinárodním prostředí takto malá země nikdy nebude důležitá. Lidská práva, demokracie, to je způsob, jakým jsme mohli vystupovat z řady.  A pokud se shodneme na tom, že to dělat nebudeme, tak do té řady zapadneme.

Není to jen prázdná fáze, když členové české vlády říkají Číně, že by měla dodržovat lidská práva?

Už z toho důvodu, že jsme relativně malá země, to nemůže mít zásadní vliv. Osobně si myslím, že to vztahy s Čínou neovlivní až tak zásadně negativně. Nemusíme tak výrazným způsobem ustupovat reakcím Číny na kritiku. Je to principiální otázka. Jestli to bude mít efekt nebo ne, je věc druhá. První věc je, jestli to chceš dělat nebo nechceš. A stávající vláda to dělat nechce.

Ještě mě zajímá, jak vnímáte problematiku Brexitu? Nedávno jsem byla v UK a měla jsem dojem, že místní jsou z tohoto kroku spíše nešťastní.

Mě osobně to rozhodnutí dost mrzí. Historicky vzato Velká Británie vždycky byla jiná, vždy měla daleko silnější vazbu na Spojené státy americké a kontinent často sledovala zpoza kanálu. Myslím si, že přes všechna svoje specifika a rozdíly, Británie do Evropské unie patří a je tam schopná vnést náhled velkého státu. Jiný než má Německo, což považuji za pozitivní. Když se podíváme na velké státy v Evropě, tak Francie je vnitřně politicky oslabená, francouzský prezident má velmi nízkou podporu. Tím pádem je oslabené i její postavení v EU a v okamžiku kdy tady nebude Velká Británie, tak zůstane dominantní Německo. Netvrdím, že by Německo nedělalo spoustu věcí správně, ale vždycky je lepší mít určitou protiváhu, protiváhu ve smyslu silného státu. Tuto funkci může plnit i koalice menších států, ale velký stát se v jednáních vždy počítá trošku jinak.

Když si Britové odhlasovali v referendu vystoupení z EU, znamená to, že opravdu musí vystoupit nebo se může stát, že si to rozmyslí a třeba zůstanou členy Unie?

S ohledem na tradici britské demokracie si myslím, že dojde k vystoupení. Je to vůle lidu, i když to bylo velmi těsně. Tohle je Británie, to je demokratický způsob vládnutí. Jestliže to předali na lid, tak velmi pravděpodobně budou respektovat jeho přání a nebudou se to snažit zlomit. Dost bych se divil, kdyby k tomu došlo. Kdyby se vypsalo třeba druhé referendum, bylo by to velmi nebritské. Dokážu si to představit v jiných státech, ale v Británii ne.

Zůstali by součástí Evropského hospodářského prostoru nebo by se úplně uzavřeli?

Tohle nikdo neví, to je otázka do budoucna. Není jasné, jestli zbytek evropských států bude chtít mít Velkou Británii v EHP. Anebo jestli jim budou chtít dát za uši a říct „Vy jste chtěli pryč, to znamená pryč se vším všudy.“ Pokud by Británie zůstala v EHP, tak podle mě není důvod pro Brexit. Teď už pomalu opadává prvotní hysterie, první reakce v létě byla: „Chtěli odejít, tak ať si jdou“. A teď nastává prostor pro realističtější a konstruktivnější politiku. Zdá se, že žádost o vystoupení by měla přijít někdy na jaře příštího roku. To znamená, že reálný termín britského vystoupení je rok 2019 a později. Potom je tam dvouletá lhůta na vystoupení, ale nikdo neříká, že se to v rámci této lhůty stihne. Za poměrně nešťastné považuji to, že se v Bratislavě odehrála neformální schůzka, která se neformální jmenovala jenom proto, že se jí neúčastnila Velká Británie. Byli tam zástupci 27 členských států. S Británií, ačkoliv ještě nepodala oficiální žádost o vystoupení, už se v Evropě zkrátka nepočítá.

Děkuji za rozhovor.

Prosím.